Nordic Walking na 100%

Posílám Vám pozdrav z horkem rozpálené Olomouce a dovolte mi sdílet spolu s Vámi malé zamyšlení.

V jednom dni z červencových svátků jsem měla první lekci s novou klientkou. Našla si mě zde, na stránkách federace. Moje telefonní číslo měla poznačené rok, než se mi odhodlala zavolat.

Pro mě osobně byla tato lekce po delší době taková „ta úplně jiná“ záležitost, nevšední, opuncovaná velkým příběhem. Zatím Vám ho nemohu vyprávět, je privátní a navíc ještě neskončil, naopak. Nitky tohoto příběhu pletou něco velkého.

Při povídání s onou paní jsem dostala spoustu zajímavých otázek a také postřehů té dámy. Každá moje odpověď s sebou přinesla další otázky. Detaily. Tahle paní se pídila po detailech. Vzhledem k jejímu příběhu zcela oprávněně. Na každém detailu v technice Nordic Walking záleží, a někdy ještě víc záleží.

To bychom si měli uvědomit i my instruktoři. Předávat své vědomosti na 100%. Pátrat, zjistit, ptát se, co je hlavním cílem klienta, proč se chce Nordic Walking věnovat, co ho k tomu vede, jaký má důvod a kam a proč bude nejčastěji s holemi chodit.

Jde mu o regeneraci z blázince všedních dní? Jít se projít po parku nebo do kopců, uklidnit mysl, protáhnout záda, posílit tělo?

Dostal doporučení k rehabilitaci? (Od koho a jaké? Po infarktu? Po úraze? Po nemoci? Tělesné nebo duševní?)

Chce se dostat do kondice, udržovat ji a případně i zlepšovat? (Po nemoci? Po dlouhé pauze nicnedělání? Po těhotenství? Nové rozhodnutí – zdravý návyk?)

Chce se zbavit nadbytečných kilogramů a pak i nadále udržovat svoji hmotnost? (Jak moc velké nadváhy? Jaké má časové možnosti a kolik času chce tomuto věnovat?)

Vybral si Nordic Walking jako svůj rekreační sport? (Pak by i jeho styl měl připomínat sport, ze kterého Nordic Walking vzešel).

I když jsou výše uvedené položky a důvody, pro které se lidé chtějí (na)učit Nordic Walking odlišného charakteru, všichni by měli dostat od svého instruktora 100%. Proto mám sama pro sebe takové svoje motto, vracet se k základům, být pokorná a trpělivá, neodbývat to, povzpomínat při každé a každé další lekci, co mě ta Jana všechno učila. A pak to s nejlepším svědomím a vědomím doporučit vždy i svým klientům.

Dělejte všechno na 100%, učte/se správnou techniku. Postupným zapojováním, pomalu, ale stoprocentně. Zpočátku míň kilometrů a pomalu je rozhodně víc než rychle zběsile a nesprávně. Nenechejte se (na)učit nesprávné vzorce a stereotypy, jen těžko se pak dají napravit. (Platí nejen o nordic walking).
Teprve až to budete umět krasopisně, přidávejte kilometry a rychlost. Věnujete-li někomu hole pro Nordic Walking, přibalte mu i erudovaného instruktora.

Neučte Vaše kamarády. Dohoďte jim kolegy. (Nejlépe přímo Janu). Je Vám totiž nepříjemné jim vytýkat chyby a oni sami ne vždy vůbec od Vás nějaké poučování přijmou. Vám pak zůstane špatné svědomí a oni s klidem učí další své bližní, co Vy jste je nedůsledně naučili.

Ještě něco mi šlo hlavou při první schůzce se zajímavou dámou a jejím příběhem:

Je úžasné jak lidé běhají, s hodinkami, mobily, čelenkami, jak se lidé odrážejí na kolobkách, jezdí na kole, na bruslích, a nestydí se, naopak se tím s radostí chlubí. Tak proč a za co se ještě stále stydí nordic walkeři?!? Posměváčci by jim měli spíš závidět než se uchichtávat.

Co Vy si o tom myslíte?

Na závěr otázka / vzkaz pro všechny potenciální klienty z Olomouce a okolí:

Máte zkušenost s dobrými instruktory/klienty? Co od svého instruktora očekáváte?
Nepotřebujete instruktora, protože na tom přece nic není – vzít hole a jít?
Pište nám, pojďte s námi chodit, naučíme Vás to tak, že posměváčkům sklapne čelist.

Těšíme se na Vás v bbleisure.cz
Beata a Eva