HOŘČÍK – nenahraditelný prvek

Aby naše tělo fungovalo správně, nutně potřebuje hořčík. Bohužel lidé stále ještě nedocenili jeho nenahraditelnost a životně důležitý význam. Podíváme-li se blíže na účinky hořčíku v lidském těle, tak zjistíme, že působí antitoxicky, antistresově, protialergicky i protizánětlivě. Reguluje nervovou a svalovou rovnováhu, aktivuje enzymy, je důležitý pro správnou funkci imunitního systému. A výčet účinků hořčíku zdaleka není vyčerpávající, neboť tento prvek se podílí ještě na mnoha dalších chemických procesech, v nichž působí jako katalyzátor např. při procesu srážení krve, činnosti střev, žlučníku nebo močového měchýře apod. Nezanedbatelný význam pro člověka má skutečnost, že hořčík se podílí i na zvyšování počtu mitochondrií v buňkách. To má např. u svalových buněk zásadní význam pro tvorbu energie. Zjednodušeně by se dalo říci, že čím více mitochondrií, tím více energie a tím také lehčí život respektive každodenní práce, lepší spalování tuků, vyšší výkonnost sportovců apod.

Příčiny nedostatku hořčíku

Moderní strava staví z velké části na bílém pečivu, obecně přijímáme velké množství cukrů, stravujeme se ve fast foodu, zvýšila se konzumace alkoholu aj. To všechno jsou atributy nesprávné životosprávy, jejímž důsledkem je nedostatek hořčíku v našem těle. Jinou, ale také příčinou, která je alarmující pro člověka z hlediska příjmu hořčíku je, že rok od roku se snižuje jeho přirozené množství v potravinách v důsledku klimatických změn, zvýšení intenzity zemědělské produkce apod.

Kolik hořčíku potřebujeme?

V rámci EU platí nařízení č. 1169/2011, které stanovuje doporučenou denní dávku hořčíku pro jednu osobu na 375 mg. Tato hodnota je však pouze orientační, neboť spotřeba hořčíku se významně zvyšuje např. s věkem, při těhotenství a kojení, při onemocnění srdce či diabetu, při zvýšené fyzické zátěži (pracovní i sportovní).

Z uvedeného tedy plyne, že zvýšený příjem hořčíku potřebují těhotné a kojící ženy, sportovci – zejména výkonnostní a vrcholoví, lidé s fyzicky náročným povoláním, jedinci, jejichž věk je 50 let a vyšší, kardiaci, diabetici, lidé, kteří se hodně potí, jedinci pravidelně a ve zvýšeném množství konzumující alkohol, lidé užívající léky jako diuretika, antibiotika, nebo ženy beroucí hormonální antikoncepci. Nedostatkem hořčíku trpí dle lékařů v ČR více jak 3,5 mil. lidí. Vezmeme-li v úvahu, že z doporučené denní dávky hořčíku se v těle vstřebá cca 1/3, je velmi důležité, aby se celkový příjem odvíjel od individuální potřeby daného jedince ve vztahu k jeho zdravotnímu stavu, denním aktivitám a obecně životnímu stylu.

Pro optimální vstřebávání hořčíku v lidském těle, je pak velmi důležité vědět, že ideální je takový příjem, kdy je poměr hořčík: vápník, 2 : 1 v rámci jednoho dne, přičemž nesmí chybět odpovídající příjem vit. E, C, B2 a B6.

Projevy, příznaky nedostatku hořčíku

Rychlá a permanentní únava, ranní únava již po probuzení, časté bolesti hlavy, snížená koncentrace, podrážděnost, náladovost, větší náchylnost ke stresu a depresím, nespavost, špatné usínání, divoké sny, časté nutkání na močení, nadměrné pocení, bušení srdce, častý třes víček, svalové křeče, třes nebo záškuby, mravenčení, závratě, problémy se soustředěním, hlučnost projevu, zapomínání, citlivost na změny počasí, kloubní potíže, tmavé body nebo mlha před očima, padání vlasů, lámavé nehty, zubní kazy a jiné.

Hořčík v potravinách

Listová zelenina (špenát, mangold), mořské řasy, fazole, hrách, cizrna, sojové boby, vlašské ořechy, lískové ořechy, mandle, arašídy, kešu, para ořechy, pistácie, dýňová semena, slunečnicová a sezamová semena, lněná semena, mák, fíky, banány, kakao, žito, pšenice, pšeničné otruby, pšeničné klíčky, ovesné vločky, ječné kroupy, jáhly, kukuřice, rýže neloupaná – vařená, avokádo, brambory. To jsou potraviny s nejvyšším obsahem hořčíku. Ale hořčík je obsažen i v brokolici, mrkvi, rajčatech, červené řepě, broskvích, meruňkách, jahodách, pomerančích, drůbežím, hovězím i vepřovém mase, sýrech, jogurtech, mléce, bílé rýži, pečivu aj.

Podstata nedostatku hořčíku ovšem nespočívá jen v jeho nedostatečném příjmu. Deficitem mohou trpět i lidé, kteří se jej cíleně snaží doplňovat. Důvody jsou dva a to, že jejich tělo potřebuje více hořčíku, než předpokládají a proto jej doplňují málo nebo užívají kapsle či pilulky, jejichž vstřebatelnost je nízká. Proč? Stěžejní záležitostí je totiž podoba (forma) v jaké hořčík přijímají.

Pokud mohu doporučit, tak vždy nakupujte tzv. cheláty minerálů. Minerální cheláty jsou pro lidský organismus přirozenou formou minerální látky. Obecně totiž platí, že minerální ionty neobsahuje lidské tělo přímo. A proto, než projdou střevní stěnou do krevního oběhu, musí být v tzv. chelátové formě, což znamená, buď přijít trávicí soustavou, nebo se přetvořit. Minerální cheláty jsou v našem těle mnohem lépe vstřebatelné než organické a anorganické formy minerálů. Ty bohužel projdou trávicím ústrojím jen s minimálním využitím a v podstatě opustí tělo se stolicí. Minerální cheláty se vstřebávají velmi snadno a tak významně ovlivňují funkčnost daného doplňku. Proto se vždy vyplatí pozorně číst etiketu produktu, protože na ní musí být použitá forma minerální látky uvedena.

Na trhu ale v současnosti ještě zdaleka nejsou nabízeny všechny doplňky stravy s minerály v chelátové formě. Spíše se setkáte s organickými či anorganickými minerály.

Osobně mám velmi dobré zkušenosti, pokud jde o účinnost doplňků stravy a v daném případě zejména o hořčík, se společností QUEEN EUNIKÉ. Queen Euniké je ryze českou společností a v rámci nabízeného spektra produktů obsahuje jejich Euniké Grey v jedné tobolce 300 mg chelátu hořčíku, 18 mg niacinu, 2 mg pyridoxinu a 0,2 mg kyseliny listové.

(Autor: Mgr. Petr Jež, 2015)